Slatina

Stmívání nad Slatinou. Foto autor. Celá fotogalerie ZDE

Před několika dny proběhla tiskem zpráva ČTK, že městská část Praha Dubeč chce na retenční nádrži Slatina vybudovat lanovku pro vodní lyžování a očekávají, že tato atrakce nabídne Pražanům sportovní vyžití a přiláká i turisty. Podle starosty Jaroslava Tošila by v případě jejího vybudování měla mít parametry pro pořádání mezinárodních soutěží. Protože zde pravidelně kroužkuji a poměrně dobře popisované místo znám, napsal jsem tento článek, abych s místem seznámil i lidi, kteří to zde neznají a možná ani nevědí o jak cenné místo pro ptáky jde.

Slatina se nachází u obce Dubeč (GPS: 50°4'10.160"N, 14°34'24.292"E).

Původně je to retenční nádrž (plocha cca 9 ha) pro sběr povrchových vod a od doby jejího vybudování, se zde vytvořily bohaté litorální porosty tak, že působí dojmem přirozeného rybníku. Z velké části má velmi mělké dno a teprve od středu nádrže směrem k výpusti je uměle vybagrována hlubší část. To umožňuje, že porosty rákosu a orobince se mohou rozrůstat do veliké šíře směrem od břehu. Šíře těchto porostů podél břehů je cca 25 - 65 m. Tyto příznivé podmínky z ní učinily hnízdiště velmi vzácných druhů ptáků, vázaných na toto prostředí. Na území celé Velké Prahy i v širokém okolí je to jediné hnízdiště, kde hnízdí bukáček malý (Ixobrychus minutus), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), moudivláček lužní (Remiz pendulinus) a v hnízdní době je tu slyšet bukač velký (Botaurus stellaris)! Dále zde každým rokem hnízdí cca čtyři páry rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus), asi čtyři páry chřástala vodního (Rallus aquaticus), moták pochop (Circus aeruginosus) a další druhy, Byl zde např. pozorován chřástal malý (Porzana parva), další kriticky ohrožený druh.

S navazující loukou a podmáčeným polem se ze Slatiny stala i významná tahová zastávka pro další velmi vzácné druhy ptáků, jako např. jeřáb popelavý (Grus grus), orlovec říční (Pandion haliaetus), volavka bílá (Casmerodius albus), chřástal polní (Crex crex), rybák černý (Chlidonias niger), rybák bělokřídlý (Chlidonias leucopterus), racek malý (Hydrocoleus minutus), racek bělohlavý (Larus cachinnans), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula)… Každým rokem také slouží jako tradiční nocoviště pro vlaštovky obecné (Hirundo rustica) (viz. web ČSO ), břehule říční (Riparia riparia), konipasy luční (Motacilla flava) a špačky obecné (Sturnus vulgaris). V letech 2010 až 2011 zde bylo zjištěno celkem 131 druhů ptáků ! Z toho 65 druhů hnízdících a 66 druhů za tahu nebo zimujících. Z toho 52 druhů patří mezi zvláště chráněné podle vyhlášky 395/1992

Přítomností již existujících nedalekých rybníků Dolnopočernický a Lítožnice se tak vytvořila soustava větších vodních ploch, svojí důležitostí jediná na území celé Prahy, která v posledních letech umožňuje pravidelné hnízdění výše uvedených druhů vázaných na toto prostředí.   

V minulých letech bohužel došlo k přetnutí rozlehlých rákosových porostů na r. Dolnopočernickém pražským okruhem a toto chráněné území značně ztratilo na hodnotě. Neustálá přítomnost hluku, osvětlení atd. způsobily, že z dolnopočernického ryb. do této doby zde hnízdící vzácné druhy ptáků jako z posledního místa v Praze vymizely. Cvrčilka slavíková, moudivláček lužní, rákosník velký atd. V posledních letech však začala Slatina nahrazovat toto v minulosti důležité hnízdiště a vzácné druhy vázané na litorální porosty v minulých letech v Praze již nehnízdící, opět začaly hnízdit právě na Slatině, která jim to umožňuje. Slatina a její nejbližší okolí tím každým rokem získává na svojí hodnotě.

V případě, že by zde došlo k realizaci výše uvedeného záměru (příjezdové silnice, parkování, provoz lanovky a s tím související ruch, hluk, likvidace bohatých litorálních porostů, likvidace přilehlé louky a polí…) ztratily by výše uvedené druhy včetně těch nejvzácnějších poslední možnost hnízdění a tahové zastávky na území celé Velké Prahy i v širokém okolí.

Vít Štancl