Ohlédnutí za podzimní exkurzí Pražské ornitologie

Nadšení pozorovatelé na milovickém vojenském letišti. Foto: Petr Suvorov

Jak již naznačovala pozvánka, letošní exkurze Pražské ornitologie se tentokráte nevěnovala vodě, nýbrž otevřeným biotopům. Chtěli jsme se pokusit zjistit, zda se dá udělat kvalitní exkurze i na nemokrá místa. Otevřené plochy jsou narozdíl od vody více o štěstí a není zde tak vysoká pravděpodobnost, že účastníci uvidí tolik ptactva. O to možná jsou ale údaje z nich cennější, protože jimi příliš mnoho organizovaných exkurzí nevede.

17. listopadu se ve vojenském prostoru v 9:00 hod sešlo celkem 14 účastníků. První část exkurze vedla Pod Benátecký vrch. Zde příliš ptactva nebylo. Pozorovali jsme 1 ex káně lesní (Buteo buteo), trojici hýlů obecných (Pyrrhula pyrrhula), hejno drozdů kvíčal (Turdus pilaris) a několik malých hejnek zvonků zelených (Carduelis chloris) a stehlíků obecných (Carduelis carduelis), v nichž zjevně vynikalo několik jíkavců severních (Fringilla montifringilla). Objevila se i trojice strnadů rákosních (Emberiza schoeniclus). Kolekci doplňovala neúnavně celoročně zpívající pětice strnadů lučních (Miliaria calandra). Poté se naše skupinka přesunula k milovickému letišti. Již cestou jsme na okolních polích zaznamenali zvýšený výskyt kání lesních, objevily se i poštolky obecné (Falco tinnunculus). Káňat jsme po zastavení napočítali na poli vedle letiště celkem 25 včetně kání rousných (Buteo lagopus). V dálce přelétalo veliké hejno havranů polních (Corvus frugileus; cca 500 ex). Vydali jsme se pomalu směrem k letišti. Cestou jsme narazili na malý lesík, který byl celý doslova posetý ptačími budkami, jako by se jednalo o osamělé plody stromů. Na milovickém letišti nebylo kromě jednoho osamělého malého letadélka příliš živo. Už už jsme mysleli, že se vrátíme zpátky, když narazila jedna účastnice výpravy čirou náhodou vedle runwaye na kalouse pustovku (Asio flammeus). Pták přeletěl asi 300 metrů přes travnatou plochu letiště a sedl vedle keře hned u asfaltované dráhy. Vydali jsme se za ním. Pustovka nás k sobě pustila na neuvěřitelných zhruba pět metrů a neustále na nás kulila obrovské žluté oči. Nadšení některých účastníků (obzvláště těch, co ji viděli poprvé) nebralo konce. Když už jsme ji přestali bavit, zvedla se zpod keře a odletěla pryč.

Pomalu jsme se ubírali zpátky k autům, opojení krásným pozorováním zajímavého ptačího druhu zblízka. Cestou zpátky sedl asi 300 metrů před nás na strom osamělý ťuhýk šedý (Lanius excubitor). Nepustil nás však k sobě na více jak třetinovou vzdálenost. Naposledy jsme překontrolovali ještě jednou pole s káňaty a ve stativáku kluci objevili dva motáky pilichy (Circus cyaneus). Poté se většina účastníků výpravy až na dvě nejotrlejší účastnice rozloučila. My jsme se vypravili na krátký výlet na Traviny, nejseverněji umístěný velký ruderál ve vojenském prostoru. Na samotných Travinách jsme pozorovali pouze velmi málo ptáků - pět strak obecných (Pica pica), osamělého drozda brávníka (Turdus viscivorus) a několik běžných zrnožravců. Na okolních polích zimovalo ještě 12 kání lesních. Mezi přilehlým lesíkem a poli se proháněla několikaset hlavá smíšená hejna zvonků zelených, stehlíků obecných, konopek obecných (Carduelis cannabina) a vrabců polních (Passer montanus). Na přilehlém rybníčku u silnice, obklopeném domky, s námi zakončilo exkurzi několik kachen divokých (Anas platyrhynchos) a dvě labutě velké (Cygnus olor). Závěrem exkurze bychom chtěli poděkovat veřejnosti za hojnou účast, Matce Přírodě za nedeštivé a nemlhavé počasí a také za ptactvo, které nám nadělila! Budeme se těšit i příště!

Fotografie z celé exkurze naleznete ZDE.

Text: Petr Suvorov, foto v galerii: Petr Suvorov & Denis Matthey