Faunistické databáze v České republice 2/3: Nálezová databáze serveru Biolib

Představovat zoologicky orientované veřejnosti server Biolib (www.biolib.cz) dnes prakticky už není třeba, o čemž svědčí mj. i velmi vysoká denní návštěvnost stránek. Hlavním obsahem stránek je taxonomická databáze a možnost přidávání fotografií, mezi řadu doplňujících funkcí patří i mapování některých skupin živočichů. V současné době se na Biolibu mapují tyto skupiny živočichů – savci (správce mapování Miloš Anděra), obojživelníci a plazi (Martin Šandera, Václav John) a některé vybrané druhy bezobratlých živočichů (mj. Karel Chobot, Jiří Novák, Radek Hejda, Petr Kočárek, Anna Šestáková, Kamil Holý, Alena Peltanová a řada dalších). Postupně je doplňován seznam mapovaných druhů bezobratlých a připravuje se mapování i na území Slovenské republiky.

Význam využití širší veřejnosti při mapování

Většina faunistických dat je získána odborníky v rámci různých inventarizačních průzkumů a monitoringů. Nicméně přestože tento přístup generuje až na výjimky věrohodná data, většinou ani zdaleka nestačí pro získání kompletních znalosti o rozšíření konkrétního druhu v rámci České republiky. Řada lokalit i kriticky ohrožených a vzácných druhů uniká pozornosti dokonce i mezi obojživelníky a plazy, což jsou skupiny s velmi nízkým počtem druhů. Mezi bezobratlými živočichy je samozřejmě situace ještě komplikovanější. Proto je velmi důležité, aby se do mapování nějakým způsobem zapojila širší veřejnost, a to jak odborníci, tak i laici. Systém mapování na Biolibu umožňuje například vkládání fotografií, podle kterých může být druh dodatečně určen odborníkem. Princip mapování není nijak omezen a umožňuje vkládání dat jak registrovaným (s možností dodatečné úpravy), tak i neregistrovaným uživatelům stránek.

Samozřejmě platí, že v případě mapovacích databází jsou třeba co nejkonkrétnější a nejpřesnější informace. Tedy přesné datum, počet pozorovaných jedinců, případně další zajímavé okolnosti, pokud jde o vzácnější druh (např. „od roku 2008 na lokalitě dlouhodobě klesá počet pozorovaných jedinců“) atd. U každého pozorování je vhodné přidat doplňující fotografii (pokud byla pořízena) u obtížně určitelných druhů je tohle mimořádně důležité.

Pokud je mapování otevřené pro širší veřejnost, dochází samozřejmě běžně ke špatným určením. To rozhodně není ostuda, vždyť ani špičkoví odborníci na botaniku nebo ornitologii nejsou schopní poznat i některé typické druhy bezobratlých (a naopak), u laické veřejnosti je počet chyb ještě větší. Z mapovaných druhů je např. běžné zaměňování užovky hladké (Coronella austrica) za zmiji obecnou (Vipera berus), vzájemné zaměňování jednotlivých druhů „hnědých“ skokanů (hnědý, štíhlý, ostronosý) nebo zlatohlávka skvostného (Protaetia speciosissima) za běžné druhy zlatohlávků (např. Cetonia aurata). Vložené fotografie umožní odborníkům většinou opravit chybné určení, i když někdy ani fotografie nepomůže (např. na fotce není vidět klíčový znak).

Systém mapování

Biologové si dnes už prakticky neumí představit mapování živočichů nebo rostlin bez využití kvadrátové sítě faunistických čtverců. Přestože je síť dostupná na webu, kde lze kvadrát odečíst, je velkou předností faunistického mapování na Biolibu automatické generování kvadrátů na základě vyplněných souřadnic. GPS souřadnice lze snadno odečíst například z webu www.mapy.cz, na stránkách mapování navíc není nutné je složitě přepisovat, ale lze je celkem elegantně jednorázově překopírovat do připravených políček. Vyplnění souřadnic je asi nejdůležitější podmínkou při zadávání lokality, protože chybně zadanou nadmořskou výšku lze dodatečně opravit správcem mapováním z mapy, stejně jako katastr obce.

Je třeba dodat, že ne každý správce mapování na Biolibu vyžaduje zaslání souřadnic, ale pozorování s vyplněnými GPS souřadnicemi jsou samozřejmě vždy mnohem užitečnější.

Kromě souřadnic lze vyplnit nadmořskou výšku (funguje automatická kontrola, s tolerancí odchylky asi 20 metrů), obec (=katastrální území, nikoliv nejbližší obec!), okres, datum a počet jedinců. Konkrétní druh je třeba zadat přes položku „ID taxonu“ která po rozkliknutí nabídne seznam mapovaných druhů.

Data z mapování jsou díky domluvě k dispozici pro AOPK ČR, která je využívá. Na rozdíl od databáze AOPK (NDOP) jsou ale náhledy do mapek rozšíření k dispozici pro veřejnost.

Výzva k účasti na mapování

Na závěr nezbývá než dodat, že zapojení se ornitologů do mapování jiných skupin živočichů je víc jak vítané, a to i u běžných druhů. Většina amatérských i profesionálních ornitologů tráví v přírodě („v terénu“) spoustu volného času a jejich údaje a pozorování mohou přispět k našim znalostem o fauně České republiky. Platí totéž co při klasických ornitologických mapováních: čím víc lidí se zapojí, tím lépe.

Václav John, adminstrační tým databáze Biolib

PŘÍLOHY ČLÁNKU:

Grafický návod: Vytvoření nového účtu na Biolibu

→ www.biolib.cz →oddíl Uživatel (vlevo uprostřed) → Registrace → Souhlas s podmínkami serveru (dodržování autorských práv aj.)

Zadání údajů do mapovací databáze – 1. Část

→ na hlavní stránce mapování vyberete jednu z ikon (Mapování savců, Mapování obojživelníků a plazů nebo Mapování bezobratlých) → Přidat záznam o pozorování druhu →

ID taxonu – přes tlačítko „Vyber“ zvolíte příslušný taxon

Obrázek ve formátu JPG – umožní nahrát dokladovou fotografii

Datum – funkce „Dnešní datum“ velmi zjednodušuje zadávání aktuálních údajů

Souřadnice GPS – nejjednodušším způsobem zadání je vkopírování souřadnic zjištěných pomocí serveru mapy.cz

Kvadrát – při zadání souřadnic je generován automaticky a není třeba jej vyplňovat

Obec – povinný údaj, zadáte buď nejbližší obec, pokročilejší uživatelé můžou najít katastrální území pomocí webu https://geoportal.gov.cz/web/guest/map (užitečný nástroj pro zjištění katastrálního území obce)

Lokalita – nepovinný, ale důležitý upřesňující údaj o biotopu, vzdálenosti od obce aj.

Nadmořská výška – lze opět vyčíst pomocí serveru www.mapy.cz (turistická mapa), automatická kontrola na Biolibu by měla odhalit většinu nesprávně odečtených údajů

ZÁLOŽKA KONTAKT NA OSOBU KTERÁ PROVEDLA POZOROVÁNÍ – vyplňuje se pouze v případě, pokud zadáváte pozorování jejichž nejste autorem (=zadáváte pozorování za další osobu)